- Chytíte letící míč?
- Trefíte se šiškou do stromu?
- Přeskočíte louži?
Tyto složité a komplexní pohyby zvládnete, aniž byste se soustředili na jejich jednotlivé fáze. Nebo možná naopak – čím víc se snažíte a „míříte“, tím je větší pravděpodobnost, že selžete. Mozek a tělo pracují v souladu tak, jak se to naučily v průběhu tisíců let našeho vývoje.
Instinktivní (nebo také intuitivní) lukostřelba vychází ze stejných principů. Tělo a mysl pracuje jako celek a maximálně využívá vrozených vzorců.
Jak instinktivní lukostřelba funguje?
- Cíl sledujete oběma očima – prostorové vidění je důležité pro odhad vzdálenosti.
- Zaměříte se na bod, který chcete zasáhnout. Čím přesnější (menší) je váš cíl, tím lépe.
- Napnete luk a vystřelíte. Vystřelíte tak, že chcete cíl trefit.
To je vše. Přijde vám to příliš jednoduché? Ve skutečnosti je princip opravdu jednoduchý, dovednost ale vyžaduje trénink. Napoprvé asi netrefíte, ale tělo a mozek se postupně učí, aniž byste o tom museli moc přemýšlet.
Výhody
Rychlost střelby – „míření“ probíhá už ve chvíli, kdy napínáte tětivu luku. Doba od natažení luku po výstřel je obvykle velmi krátká (ve srovnání s olympijskou lukostřelbou je to jen okamžik).
Přizpůsobení se podmínkám – pokud máte „nastříleno“, tak se vaše podvědomí bude automaticky přizpůsobovat různým vzdálenostem, převýšení a dalším podmínkám.
Aktivita na čerstvém vzduchu – instinktivní lukostřelba se často provozuje v přírodě na jako tzv. 3D lukostřelba.
Návrat ke kořenům – když se chcete cítit jako lovec nebo indián.
Nevýhody
Delší trénink – s klasickým mířením se můžete dobře trefovat od začátku, pokud máte zafixovanou kombinaci vzdálenosti, pozice, postoje a pohybů. U instinktivní střelby musíte hodně a často cvičit, aby se vaše tělo naučilo vše skloubit dohromady samo.
Komplexnost – pokud se netrefíte, není vždy jasné, v čem jste udělali chybu a jak ji napravit. Chyba může být v drobném pohybu při výstřelu, nebo třeba v psychickém rozpoložení. Musíte střelbu opakovat, dokud se mozek nevycvičí.
3D lukostřelba
3D lukostřelba je moderní a rozvíjející se disciplína, která simuluje lov ve volné přírodě. Provozuje se nejčastěji v přírodním prostředí, jako jsou lesy, luky či kopcovité terény.
Střelci postupují po stanovené trase. Na stanovištích se snaží zasáhnout cíl v podobě modelu zvířete v životní velikosti. Cíle jsou umístěny v různých vzdálenostech a výškách, bývají ukryté mezi stromy nebo za terénními překážkami. To přidává na realističnosti a vyžaduje od lukostřelců nejen přesnost, ale také schopnost odhadu vzdálenosti a kompenzace vlivů terénu a prostředí.
Tato disciplína je velmi zábavná a je přitom přístupná pro všechny věkové kategorie a úrovně zkušeností, od začátečníků až po zkušené střelce.
